Nestůj a pojď!
V každém případě máme každý z nás jiný poločas rozpadu/pochopení, než nám vůbec dojde, že jsou ty dveře zavřené nenávratně. A my bychom se měli konečně sebrat a vykročit dál. Nekonečně dlouho se babráme v minulosti, bušíme na zavřené dveře, chceme zpět a litujeme všeho, co bylo, co je a co mohlo být.
Každým pórem svého těla cítíme, že se rozpadneme na tisíc kousků, když nás ten "hajzl" znovu nepohladí, nepolíbí, neslíbí modré z nebe. A vůbec si neuvědomujeme, že každou myšlenkou na návrat k tomu, co nás vyměnil, k tomu, co nás vyhodil ze svého života, si snižujeme sebevědomí.
Zbytečně!
Nepomáhají dobře mířené rady přátel, slova útěchy příbuzných, slzy ani výhrůžky. Sedíme na zemi, kolem sebe rozházené útržky vzpomínek a litujeme se.
Proč??
Proč stojíme, sedíme, ležíme u těch zavřených dveří a čekáme na zázrak?? Zázrak nalezneme pouze ve svém srdci. Jednou se stejně musíme zvednout, utřít slzu z tváře, napřímit ramena a vykročit vstříc sami sobě. Vstříc dveřím, které se možná mezitím jinde otevřely, ale my si toho nevšimli pro bolest ze ztráty, samoty i pocitu beznaděje.
Jak dlouho dokážeš TY stát za těmi dveřmi? Jak dlouho musíš sedět a čekat, než ti dojde, že je konec? Že není cesty zpět?
Musíš přestat přešlapovat na místě, musíš v srdci uzavřít minulost, nevyčerpávat svou životní sílu a energii kvůli člověku, který na tebe kašle, pro kterého jsi nula. Musíš přestat probírat - co, kdo, proč a nač. Prostě jdi a nech za sebou to, co nepotřebuješ. Co nepotřebuješ ke štěstí.
Je jasné, že... ikdyž budeš už dost daleko, může tě občas tvá minulost dohnat. Ale je jen na tobě, zda tě rozseká nebo nechá chladným.
Věř tomu, že když se tvá mysl i srdce oprostí od nenávisti, ublížení i pocitu marnosti, jsi na nejlepší cestě začít něco nového, krásného, smysluplného, romantického, uspokojujícího, nepřekonatelného, jedinečného.
Kde jsem teď já??
Jsem na cestě... Jsem na cestě ke štěstí... Jsem na cestě k jedinečným zážitkům a možnostem... Jsem na cestě k lepším zítřkům...
Tak nestůj, pojď se mnou a neohlížej se ;-)
Eliška Ozogányová
Až tak moc tě nežere
Půjčím si překlad názvu jedné americké komedie. Ale pohled na věc bude ryze český a ryze můj. Není stejné, když nás občas žere svědomí, když nás žerou komáři a jiná havěť, nebo když se nažere Otesánek v pohádce.
Eliška Ozogányová
Velké auto versus malá mužská chlouba??
Ne, že by mi nedala spát tato nepřímá úměrnost, ale jistou míru zvědavosti ve mně vzbudila. Tak vstávejte i vy, mrkneme na danou problematiku. Ne, nebudu nic poměřovat úhloměrem, ba ani pravítkem či jiným nástrojem, který snadno určí délku i míru. Míru zakřivení hodnotit také nebudu. Míru pokřivení charakteru možná.
Eliška Ozogányová
Svině převlečená za kamaráda
Jak se pozná svině od kamaráda?? Jak poznáte, že kamarád není svině? Jak se stane z kamaráda ta pověstná svině?? A je ta svině ještě pořád váš kamarád??
Eliška Ozogányová
Sportu zdar... a tomu zimnímu zvlášť!
Můj otec totiž byl a dosud je vášnivým sportovcem. Nevynechal jediný zápas, jediné sportovní klání, žádný turnaj ani olympijské hry... v televizním přímém přenosu i ze záznamu. ---------------------------------------------------------------
Eliška Ozogányová
Já a dieta??
"Nikdy neříkej nikdy, možná a kdyby..." Jak praví moudré rčení. Kdo ho vyslovil, netuším, ale něco na něm je. V případě diety to platí dvojnásob. Stejně jako diet je...... no řekněme, že hodně.
Eliška Ozogányová
Můžeme zůstat přáteli
"Můžeme zůstat přáteli, ale já cítím, že to prostě není to, co by to mělo být. Přeji Ti, aby Tě Tvůj příští milenec nezanedbával."
Eliška Ozogányová
Jak neházet perly sviním
V pátek to byly tři měsíce, k čtvrtletnímu výročí jsem mu upekla bábovku s tvarohem a meruňkami ke kávě. Vykoupala se, namazala vonným olejem. Nejen, že to dělá dobře smyslům mým, ale i jeho. Umyla jsem si vlasy a lehoučce nalíčila. Oblékla bílou průsvitnou košilku s knoflíčkama vepředu, aby si rozbalování dárku náležitě slastně užíval. Mrkla jsem na telefon, nevolá/nepíše, fajn, vše tedy platí, jak jsme se dohodli.
Eliška Ozogányová
Jen počkej...
Jsem více beránek, než vlk, tak tu rozhodně nebudu nahánět zajíčka ušáčka. Ne, že bych občas dostatečně necenila zuby, ale jsem (bez debat) hezčí a chytřejší. Dnes si ale vezmu na mušku všechny, kteří pořád něco nebo na něco čekají.
Eliška Ozogányová
E = mc² aneb Co je dnes relativní?
Co někdo miluje, druhý nenávidí. Co se jednomu zdá tmavě modré, druhý to vidí jako černé. Někomu připadám krásná, chytrá, vtipná, úžasná, skvělá, sexy a vášnivá žena ...a jinému ne;-)
Eliška Ozogányová
Koleda, koleda, Štěpáne...
Kolikrát ani dnes nevíme, která bije. Netušíme, co se kolem nás děje. Se Štěpánem i bez něj. Takže, ať už si koleduje Štěpán nebo někdo jiný, buďme připraveni na vše!
Eliška Ozogányová
U zubaře??
Usedám do křesla a vzápětí se dávám do pohybu směrem vzhůru. Do pusy je namířen halogen. Očima míjím lampu i zubní kartáček gigantických rozměrů visící na svítidle coby dekorace. Pohled jsem zapíchla do vzorku záclony na okně a jala se ho studovat. Uši předaly informace do mozku, který je zpracoval z dialogu doktorky a sestry. Po dohodě, co s ulomeným zubem, čekám na verdikt. Dojde k rekonstrukci. Super.
Eliška Ozogányová
Podzimní romance
Seděli jsme na lavičce a já pozoroval její profil. Studoval jsem každičký milimetr její hladké pokožky. Pokaždé, když se zamyslela, jemně se jí zkrabatilo čelo. Toužil jsem ho pohladit. Ale byl jsem naprosto ochromený.
Eliška Ozogányová
Pro tebe, pro sebe, pro nás...
Proč ženeme některé záležitosti jen přes erotiku? Proč volíme tuto objížďku? Sex je báječná záležitost, ale sex bez lásky je stejně uspokojující jako láska bez sexu...
Eliška Ozogányová
Oslepnout z lásky nebo z alkoholu?
Možná trochu stupidní otázka, nicméně námět k zamyšlení to rozhodně je. Zvlášť teď, když noviny (televizní i papírové) plní titulky o účincích metanolu v lihovinách.
Eliška Ozogányová
Sex bez lásky
Láska je prý mocná čarodějka, ale sex je sex. Čím je sex bez lásky??????????????????????????????????
Eliška Ozogányová
Když ti miláček pošle výpověď
Vyhoď jen tak z okna limonádu, maximálně praštíš někoho do hlavy lahvinkou. Když vyhodíš oknem čtyři roky vztahu, bolest je zpočátku nesnesitelná. Je velká, větší, ještě větší, je největší na celém světě.
Eliška Ozogányová
Na pohovoru
Dobrý den, tady se posaďte a řekněte nám něco o sobě. O sobě? Ehm, tak tedy ........................................................
Eliška Ozogányová
Do divadla?? Nikdy!
Objednala jsem lístky do divadla. Akce, oslava, přípitek, občerstvení a k tomu všemu divadelní představení. Super. Když nepůjde můj drahoušek, půjde a rád, můj synáček.
Eliška Ozogányová
Se čtyřicítkou na krku
Ne, že by mi na krku visela číslovka. To jistě ne, nicméně jisté závaží si na ramenou nesu. Hlavu. Bylo tomu nedávno čtyřicet let, co jsem spatřila světlo světa. Fakt! Mnozí rejpalové se nechají slyšet, že kecám. Nekecám.
Eliška Ozogányová
Tohle je Hlas
Cože je hlas? Hlas je to, co vydává naše hrdlo při současné aktivaci vzduchu a hlasivek. V mnoha případech z hrdla vychází libé tóny. V jiných, a těch je méně, se nám kroutí uši. Někdy dokonce i koutky úst.
předchozí | 1 2 3 4 5 | další |
- Počet článků 88
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1876x